Nezkrotný manažerský živel

Jsou lidé, kteří nemalují (ani jinak netvoří), naříkají, stěžují si na kdeco a otravují sebe i druhé. Jsou lidé, kteří malují (či jinak tvoří) především sobě pro radost a pro potěchu oka svých nejbližších a jinak nemá vcelku nikdo moc šancí jejich díla vidět. Jsou lidé, kteří malují (či jinak tvoří) a svá díla při vhodných příležitostech vystavují na veřejnosti fyzicky nebo virtuálně. A pak jsou také lidé, kteří malují (či jinak tvoří), ale především se starají, aby byla na veřejnosti vidět nejen díla jejich, ale i jejich přátel, známých, (s malou nadsázkou řečeno i) kolemjdoucích, a pořádají pro všechny výstavy. Opravdovým zjevením na malířském a vystavovatelském nebi je v tomto ohledu mnohým alespoň trochu známý Josef Balek řečený Pepíno. Slova v nadpisu jsou slabým odvarem skutečnosti. Kdo někdo uspořádal jednu, dvě či několik málo výstav, ví, co je to za dřinu, starost, stres. Všechno dojednat, objednat, zařídit, dopravit, zaranžovat,....zlikvidovat, uschovat. Nezkrotný manažerský živel Pepíno tohle během roku absolvuje v mnoha násobcích deseti, na něho „nemají“ani profesionální kurátoři. A přitom si ještě udělal čas na to, aby odpověděl na pár všetečných otázek Fora NARUBY a PatlaSejfu. Delší úvod si můžeme ušetřit, mnohé najdete na jeho stránkách ZDE. Zde se ho pokusím představit z trochu jiného úhlu.

Pepíno Balek

občanským povoláním spadající do přesného strojírenství, kde se posledních 15 let věnuje hlavně činnosti manažerské, malíř samouk.

1. Otázka FN: Nejdříve se nám pochlub takou tou bulvární všehochutí, jako je oblíbené jídlo, pití, muzika, zpěvák/-čka, barva, oblečení, zvíře ...

Odpověď Pepíno: Oblíbeným jídlem je tradiční gulášek a smažák, neopovrhnu ani dobrým grilovaným masíčkem, každopádně maso jen libové! V pití mám rád bílé víno Chardonnay Tadeas - pozdní sběr, od vinařství Kosík a dobré české pivo, nejradši Plzeň, Budvar. V muzice mám velký rozptyl od Iron Maiden až po keltskou muziku, mám rád staré české zábavové fláky od kapel jakými byla třeba Odyssea, Benefit, Extra Band, Fantom, Primátor Dittrich. Barva je jasná odpověď - modrá! Oblečení, pohodlné, sportovní. Volbu oblíbeného zvířete by asi vyhrál pes, ale žádnej Bernardýn, něco menšího.

O malování si dovolím hovořit od roku 2000, i když malovat jsem začal vlastně na vojně, kdy jsem podle fotky namaloval svou první Hlubokou. Tu mám dodnes doma na očích. Chuť začít malovat jsem dostal po návštěvě 1. výstavy malíře Reona ve Velešíně v roce 1993, kdy mě to velmi nadchlo. S Reonem jsem se později spřátelil, stejně jako s dalšími mými vzory, Zdeňkem Hajným a Zdeňkem Kopáčem.

Vznik sdružení ovlivnila dobrá atmosféra, která vládla nějakou dobu v Amatérské obrazárně a tak 1. Czech Art Festival v Č. Budějovicích, kdy jsem znal většinu vzdálenějších kolegů malířů, ale skoro nikoho domácího z jihu. Netrvalo dlouho a začal jsem se sdružením organizovat různá místa a už to jelo...V současnosti máme cca 40 členů a to nejen z Čech, ale i ze zahraničí. Sdružením prošlo za ta léta více jak 200 umělců, mimochodem, letos slavíme kulaté a jubilejní 10. výročí od svého vzniku!!!

První má výstava proběhla v německém Schrambergu v jedné z kaváren, domluveno přes mého německého kamaráda a bylo to v roce 2002.

Jenom letos 2015, jsem dával dohromady 92 výstav, za ta léta si myslím, můžeme hovořit možná o 300 výstavách v Čechách, Rakousku, Německu. Velké přípravy byly na turné výstav, které prošly postupně: Českem-Německem-Rakouskem-Slovenskem-Českem, s názvem "European Art Tour" v roce 2008, to byla půlroční výstava, kdy se vždy po měsíci přesunula dále.
Jako velkou poctu beru možnost zorganizovat báječnou výstavní tour "Vzdálené dimenze 2012", kde se všichni tito moji "bozi" sešli společně (Reon, Kopáč, Hajný) a s námi další výborní čeští umělci a Petr Gric z Rakouska. Toto turné mělo 3 výstavní mystická místa v Jižních Čechách a 2 v Západních Čechách. To byla velmi výjimečná organizátorská akce.
Velmi dobře dopadlo i několik výstav "Inter-Art". V roce 2007 jsem měl možnoat se představit jako jeden ze 3 českých zástupcú na "1. European Masters of Modern Art" v rakouském BURGAU. Již 3x jsme s několika kolegy z VSU-JČ, prezentovali Česko ve Francii na "Le Salon De La Peinture Zillisheim" v ZILLISHEIMu a také "Chambery - La Ravoire" . Já sám jsem měl od roku 2002 celkem 119 výstav, ufff.
Od roku 2013 jsem jediným spolupořadatelem Mezinárodního veletrhu výtvarného umění ArtFest České Budějovice, což vždy znamená celoroční zdlouhavou práci.

Co na to odpovědět, díky tomu, že je rodina stále roztroušena po všech čertech, tak společná dovolená někde v klidu, klidně i s nějakou dobrou partou a to při dobrém zdraví.

Snažím se smát pořád, neskutečně až k slzám jsem se nedávno pobavil při filmu Prci, prci, prcičky, myslím, že to byla II.

Co Tě dokáže vždycky spolehlivě naštvat? Musím přemýšlet, v práci sem tam, ale ani to není tak zlé. Spolehlivě a často mě naštve, když ve sprše zjistím, že opět paní domu uklízela, a v dosahu sprchy není žádný ručník, to je u nás poslední dobou už tradice... Bdělost nade vše!

To by bylo asi kruté rozhodnutí, protože mám okolo sebe spoustu fajn lidiček, každopádně by to i po těch společných 25 letech byla moje paní Renata, velký nůž, balík sirek a nějaká obrázková knížka o umění.

Pokud by se tak stalo a nic bych nikde neorganizoval (je to ale velmi nepravděpodobné), tak bych asi chvíli nabíral síly v postýlce a potom vyvalil kopyta na stůl. Eventuelně zasedl k malířskému stojanu. To moje ležení si může každý prohlédnout na mém webu: http://pepino-balek.cz

Fantazie jsou převážně okamžité výboje energie na plátno, sem tam i dle toho co jsem někde viděl, klidně i ve filmu, jako třeba Pán prstenů, a nadchlo mě to, převážně ale nápad dodává nějaké vnitřní podvědomí. Modrá barva často nechybí...

Myslím, že už jsem zabrousil žánrem do hodně směrů, líbí se mi v posledních letech práce špachtlí, a tam bych to rád do budoucna rozvinul o něco více, to je ten směr.

Rád bych poděkoval rodině, paní Renatě a všem co to se mnou táhnou, třeba Petr Šrédl, Milan Kozák, Jana Školaudyová - v posledním roce mi hodně pomáhá i Zuzka Bínová. Mezi těmi lidmi v pozadí je to i senátor Tomáš Jirsa, který nám pomáhá celá léta a fandí nám, stejně tak jako domácí město Velešín!

hony 23. 11. 2015