Bláboly páně rektorovy |
Aktuality |
|
Milé dámy! Když jsem odcházel ze školství do předčasného rentiérství, zastával jsem kacířský názor, že školu tvoří jenom žáci a učitelé, a nejsou pro ni nutné ani budovy, aniministerstvo, ani školští byrokrati a jiní všelijací paraziti. Poté, co jsem poznal vás, dospěl jsem k závěru, že pokud se žáci a studenti opravdu chtějí něco naučit, nejsou už důležití ani učitelé. Přeji Vám, aby se vám v této naší poněkud netypické škole líbilo, rády jste sem chodily a dobře se tu bavily. (září 2010) |
9.2.2014 Koho to zajímá, nechť ví, že tyto stránky jsou čerstvě překopány. Mnohé věci historického rázu byly vypuštěny, nejsou však vymazány a většinou se stávají součástí připravovaného sborníku-almanachu. Největší změny nastaly v sekci Ukázky prací a také Historie. Diskuse po krátké přestávce pokračuje nerušeně dále. |
|
Milé dámy! Arabové mají přísloví "Ženě můžeš vždycky nařezat, ona už bude vědět proč". Po mých zkušenostech si toto dovolím opravit na "Ženě můžeš dá do ruky paličky, ona už bude vědět, co upaličkovat (nebo koho praštit)" Přeji vám, ať vám zrcadlo přestane lhát a rodný list se smí přepisovat podle vaší libosti a nikoiv podle matriky. (Z projevu u příležitosti MDŽ 2011) |
|
V průběhu ... historie držela Rudá armáda nad českou kotlinou ochrannou ruku. Na Černé hoře porazila Tatary, na Bílé hoře Avary a na Kunětické hoře Suchary, a to jmenujeme jen ty nejvýznamnější události.
(Z projevu u příležitosti odhalení sochy "rudoarmějce") |
14. 6. 2016
Poslední slovo rektora-školníka:Milé dámy studentky a velevážený akademický sbore, externí příznivci a sympatizanti!Stará zkušenost praví, že v nejlepším se má přestat a odejít včas je umění. Naše Ilegální nejdříve středně vysoká škola a později univerzita vznikla vlastně náhodou a bez předchozího záměru. Když bylo zřejmé, že U3V nebude schopna z důvodů mentální a finanční nedostatečnosti realizovat a dokončit v plném rozsahu vyhlášený kurz paličkované krajky, pozvala moje lepší polovička zklamané dámy k nám, že se tedy budou učit paličkovat na autodidaktickém základě. Když měl nastat den D, abych prolomil očekávané okamžiky počáteční trémy a ostychu, dovolil jsem si je, ač osobou jinak nezúčastněnou a nepaličkující, uvítat jistou slavobránou, dveřmi polepenými různými nápisy a „rektorským“ uvítacím projevem. Myslel jsem to jen jako jednorázový vtip, ale dámy to vzaly smrtelně vážně a celé se to nakonec rozjelo do podoby vám všem známé. To bylo jaro roku 2010. O té doby uplynulo více než 6 let, 13 semestrů naplněných nejrůznějšími legráckami, ale i faktickou výukou. Dámy na této akci zúčastněné jsou už dnes zkušené krajkářky a tím byl vlastně původní a hlavní účel naší Univerzity naplněn. Bohužel, každý z nás je také o 6 let starší. Zvládat každotýdenní maratón dojíždění a scházení se je stále únavnější. Mnohé mají povinnosti vůči zahrádkám a domácímu zvířectvu, přibývá vnoučat a požadavků na jejich hlídání, deštivé a mrazivé počasí znemožňuje některým bezpečné cestování. A než upadnout do šedivé nudné rutiny, je lepší skončit a zachovat si za podpory starších čísel Drbodaje, almanachu, fotografií krásné vzpomínky na něco, co hned tak někoho nepotká. Vydáním tohoto Drbodaje č. 56 tedy končí i Ilegální univerzita Herdule. Tím nekončí ovšem naše parta. Na podzim se ozvěte se svými návrhy, jak se budeme dále scházet, konzultovat krajkářské problémy a vyměňovat zkušenosti. Dohodneme si jednoduchý řád a pravidla a budete-li pilné, uspořádáme zase nějakou výstavu, třeba tentokrát i delší a vícedenní. Prostor a možnosti k tomu máme. Záleží pouze na vaší vůli a elánu. |
|
Mé milé a krásné dámy! Právě jsem se vrátil z Hradu. Pan prezident všechny moje návrhy přijal. (Z projevu na slavnostní imatrikulaci 2011/12, 26.9.2011)
|