Předmluva: Eleně
Zeptej se hlíny, proč je Ti tak blízká
a ona zavoní jak luční bylina.
Zeptej se větru, proč Tvé vlasy víská
a víří nejraději v tajných zákoutích.
Ten rozpustilec vesele si píská,
aby zas znenadání tajuplně ztich.
Zeptej se vody, co ví o Tvé duši,
proč dala Ti svou sílu a svůj klid.
Ona Tě polaská a odpoví, že tuší
co znamená rád mít
a jako vlna za vlnou Tě stále více chtít.
Ohně se zeptej proč v Tvém těle hoří
a koho hřeje svými plameny,
proč v hlavě mé se rýmy lásky tvoří
jak tesané ze skály kameny.
Básníku hleď, tvé pýchy do času:
z kamenů živly písek zaonačí,
z písku pak hlína vzejde do klasů...
Nezoufáš? Dokonce ti to stačí...
... že žiješ pro lásku a pro krásu?!
Pokračovat:
